středa 4. dubna 2012

Šťastný a zelený! Ale i náročný...

Nebudu ovšem zastírat, že jsem se na něco takového netěšil. Svatého Patricka jsem už dlouho chtěl zažít tak nějak "oficiálně".
Vzpomínám si, jak jsem kdysi (2008? 2009?) na 17. března objednal stůl v hospodě a domluvil hraní. Někdo dorazil, někdo ne, zahrály se tunesy, popilo se, pojedlo, a jelo se domů. Už tehdy jsem si říkal, že tomu něco chybí. Chtěl jsem prostě pořádnou oficiální událost, s kapelou, s tanečnicemi, se vším.
Letos se to povedlo. Zažil jsem intenzivní týden svatopatrickovských akcí - hrál jsem v improvizovaném složení, s kapelou, v hospodě, v televizi, ve větších sálech...). Hraní jsem si většinou užíval, došlo ovšem i na pravou hudební torturu v podobě příšerného zvučení. Poslední patrickovský koncert v Bílovicích nad Svitavou ale proběhl v klidu, alespoň já osobně jsem nepociťoval výraznější stres. Příjemná atmosféra, pěkné osvětlení, i to pivko bylo dobré (nějaký speciální stout, proč ne)... pak mě jeden sympatický pár svezl autem do Brna, takže jsem stihl i party v Immigrantu, která taky stála za to. Přišel jsem domů v 6 hodin ráno. Nebýt ten den focení, asi bych celou neděli prochrápal.
Tož tak, týden to byl vydařený. A já můžu jenom doufat, že si tuzemští posluchači někdy vzpomenou na irskou hudbu i mimo tento svátek. Světe div se, hrajeme celý rok:-).

Žádné komentáře:

Okomentovat