úterý 29. září 2009

Přežil jsem to

Vlastně se tomu docela divím, že jsem v průběhu minulého týdne neodpadl a vydržel až do konce. Bylo to všechno intenzivnější než obvykle (bodejť taky, když se konal Openhouse festival). 2 až 3 sessiony za den, nějaká ta dorážecí party a tak pořád dokola. Na spaní moc času nebylo, jídlo jsme do sebe taky vždycky naházeli rychleji, než bývá zvykem.
Co bude dál? Budu vysedávat u pc tady na privátě v Brně, poslouchat všechna koupená CD, všechny nahrané sessions a do toho budu muset občas zajít na nějakou přednášku, když už tu studuju. Budu si muset zvykat znova na to, že zajdu do hospody a neuslyším živou hudbu (při troše štěstí nebudou repráky tolik řvát a uslyším, co říká osoba sedící vedle mě), že tunesů na místních sessionech nebude v takovém množství (a těch, co neznám, bude opravdu málo), že se nesvezu jen tak taxíkem. Dneska ráno jsem to poznal na vlastní kůži, když mě "žluťák" dovezl do Brna a jel jsem na privát rozjezdem. Ta skupinka uřvaných hispánců, která se mnou jela, mi pěkně lezla na nervy, grrrr.
No jo, Belfast mi bude chybět...

pátek 25. září 2009

OMFG!

Vcera jsem mel pekny sen. Hral jsem nekde na sessionu a naproti me sedela Mairead Ni Mhaonaigh (nejsem si jisty, jestli to pisu spravne, ale poanglictele Mooney se mi nelibi) s Dermotem Byrnem. Po tom, co jsme skoncili, me ti dva ochotne svezli autem. Nemusim popisovat, jak nadherny pocit to pro me byl...
Probudil jsem se a byl jsem samozrejme trochu zklamany, ze to byl jenom sen. Navic jsem mel opet nejakou kocovinu jako v predeslych dnech. Ale kdovi, treba se mi jednou ten sen splni... Vcerejsi den ale stal rozhodne za to. Da se rict, ze se mi splnilo mnoho jinych snu. Nebo spis bych mel napsat, ze se mi o necem takovem ANI nesnilo.
Ve zkratce - kolikrat v zivote muzu zazit session v hospode, kde postupne dorazi nasledujici muzikanti: Shane Mc Aleer (ex Dervish), Laura Kerr, Ruadhrai O` Kane, Kevin Sweeney, Darragh Murphy, Seamus O` Kane (!), Seamie O` Dowd (!), Grace Kelly (!), Donal O` Connor(!) a zahraji si spolu? Abych nezapomnel, na pivko se stavil i Michael McGoldrick. Nemam tuseni, kam ten vecer zmizel John McSherry, kazdopadne mel predtim ve stejne hospode v hornim patre lekce irskych dud. V predchozi hospode Duke Of York si prisel zahrat i vyborny belfastsky fletnista Harry Bradley.
To, co jsme zazili vcera v Madden`s se asi jen tak nezopakuje. Ani nepocitam, kolikrat jsme vyslovili hojne pouzivanou zkratku OMFG. Nic jineho nas vyslovit nenapadlo v momentech uzasu nad tim, kdyz nejaka muzikantska hvezda vesla dovnitr...
Jo, jentak mimochodem - dneska jsem se po dlouhe dobe konecne vyspal, protoze me neprobudil susak. Jak se mi to povedlo? Proste jsem nemixoval. Nedal jsem si frtana (nebo spis frtany) na dobrou noc. Po tech gynysech to bylo myslim rozumne...

P.S.: Nez jsem stihl tento prispevek dopsat, dorazil John. Takze uz vim, kam se behem vecera vyparil. Nemusel mi to ani rikat, vzhledem k tomu, jak je zmozeny. To musel byt great craic:-D

středa 23. září 2009

Sedím u PC v Belfastu a je mi dobre

A je mi hlavně o mnoho líp než ráno, kdy mě krutý a nemilosrdný sušák donutil vylézt brzo z postele. Jo, včera jsem to v Madden's asi trochu přehnal. Ale může za to jedna paní flétnistka, protože nechala na stole nedopitou flašu cideru (většinou si dávám buď cider nebo guinnesse a ten večer jsem guinnessoval)... A mám pocit, že jsem si po příjezdu k Johnovi dal ještě nějakého frťana.
Nedalo mi to a před obědem jsem zkusil jednu metodu, která se v našich luzích a hájích používá na kocovinu docela často (nevím, jak tady v Irsku) - vyprošťovák. Nikdy před tím jsem to nezkoušel, asi kvůli obavám ze zvedajícího se kufru. Světe, div se, "gynysek" mi sedl. Takže jsem se pak mohl v klidu najíst a trochu se rozcvičit před lekcí s Shane Mc Aleerem.
No nic, nechci se tu příliš rozepisovat o tom, že se tu mám jako prase v žitě (všude plno muziky, to ostatní je mi celkem jedno:-)), navíc na to ani nemám toliko času. Spíš bych se měl připravovat na večer. Dneska hraje trio Brendan Hendry, Brendan Mulholland & Paul McSherry, potom se myslím stavíme do Garricku na session. Bude toho hodně... didlidááá:-)

čtvrtek 17. září 2009

Ze života létajícího Valacha

Tak jsem přežil zase další zkouškové. Prostě jsem zázrakem prolezl. Ale hlavně - pořádně jsem si zalétal. Útěchou mi budiž, že jsem vždy letěl dveřmi a ne třeba oknem. Možná mi to létání k něčemu bylo. V pondělí opět poletím. Už ne sice ze zkoušky, ale z ruzyňského letiště. A nebude to myslím nic dramatického, protože s létáním už nějaké zkušenosti mám. Prostě vyletíme, dvě až tři hoďky se budeme vznášet a pak dosedneme v Dublinu. Odtamtud se dopravíme do Belfastu.
Následující týden bude ve znamení tunesů, bouřlivých večírků, nepříjemného vstávání (a že bude nepříjemné v kteroukoli denní dobu:-)), koncertů, nakupování CD, jezdění taxíkem a setkávání s úžasnými muzikanty... Přišly mi prachy za letní praxi (kopal jsem ještě týden navíc), tak bude načase to pořádně roztočit. Dost bylo šprtání se textů ne nepodobných telefonnímu seznamu. Teď se bude řádit;-). Didlideee!