úterý 28. července 2009

Že by nebylo o čem psát?

Na mém blogu se už dlouho nic nového neobjevilo. Čím to? Odpověď je jednoduchá - nestíhám. Přes léto mě prostě zaměstnává mnoho věcí. Ještě minulý týden to byla archeologická praxe, teď se zase pro změnu snažím co nejvíce času věnovat muzice. Ale na blog jsem úplně nezanevřel. Doufám že se brzy dokopu k tomu, abych zde umístil pár fotek z nedávných akcí. Nebylo jich sice moc (víc se toho ani stihnout nedalo, když přes všední dny kopete), ale stály za to.
Před 14 dny se mi konečně podařilo dostat na Horňácké slavnosti (co se asi na takových akcích dělá žejo), minulý víkend jsem si zajel na Keltskou noc, kde jsem měl možnost naživo si poslechnout opravdu kvalitní irskou muziku (= tradiční či modernější irskou muziku bez všeho toho primitivního mlácení do bubnů a neustálého omílání Morrison's jigu*) a poznat pár skvělých muzikantů (o tom snad někdy v jiném příspěvku).
Dnes jsem se účastnil houslové lekce u vynikající houslistky Saskie Tomkins. A musím říct, že jsem byl s výukou houslí nadmíru spokojený. Naprosto tolerantní přístup ke mě, tvrdohlavému Valachovi, který se odmítá učit z not (naopak dneska mě Saskia možná ještě více utvrdila v tom, že to jde i bez nich:-)), mnoho cenných rad ohledně improvizace (už se vlastně nikoho nemusím ptát, co že to je ta pentatonika:-)) a vůbec - asi mám dneska z té hudby ještě větší radost než předtím.
Snad mi to vydrží i do následujících dní, kdy budu s dalšími muzikanty sestavovat repertoár na pár srpnových koncertů. To znamená poskládat pár dobrých a (hlavně) neohraných tunesů, nacvičit je a nakonec i nahrát (ne, CD z toho hned tak nebude;-)).
Tomu říkám léto v plném proudu...

* Morrison's jigu ve stylu buch-řach jsem ani tu noc myslím neunikl, ale dobrý pocit z předchozí kapely mi tento stokrát ohraný a tisíckrát zprzněný jig nemohl zahnat. Ať už bylo jeho volume jakkoliv vtíravé.