Festival Keltování v Lužné pro mě znamenal taky možnost poslechnout si i ostatní kapely. Kromě nás tam hrálo cca 10 dalších kapel, z toho 7 z nich se účastnilo divácké soutěže. V našich středoevropských podmínkách to není až tak malé číslo. Bohužel (alespoň podle mého názoru) silně převažovala kvantita nad kvalitou. Pro upřesnění - zúčastněné kapely by se daly rozdělit do cca 3-4 skupin:
1.) Skupiny hrající ITM - netřeba více vysvětlovat (kdo neví, co za zkratku je ITM, nechť zarolluje na dolní panel mého blogu).
2.) Kapely hrající fůze - např. kombinace irská, skotská, bretaňská muzika + jazz nebo world music ovlivněná irskými prvky (nebo naopak)...
3.) Keltští kotlíkáři - české pokusy o irskou, skotskou hudbu, které degradují jigy, reely i některé písně na těžkopádné odrhovačky
4.) Vykrádači - bezostyšně kradou kusy z repertoáru zahraničních (nebo i tuzemských) kapel, včetně aranží - sóla, doprovody... (při jejich poslechu si neustále říkáte "to už jsem někde slyšel a hráli to úplně stejně - McGoldrick, Solas, Planxty, ...?")
Málokterá kapela pochopitelně "pasuje" přímo do jedné škatulky. Může se jednat o různé kombinace - např. 3. a 4. typ. Pro mě osobně je to kombinace nejděsivější, na druhou stranu chápu, že nezasvěcený tuzemský posluchač většinou irské kapely Planxty nebo Bothy Band nikdy neslyšel a tím pádem ho nijak nevzrušuje, když mu někdo z pódia naservíruje kompletně zkopírovaný kousek těchto uznávaných interpretů...
Občas se objevila na pódiu kapela snažící se o fůzi irské hudby s jiným stylem. Pokud ale někdo neumí zahrát pořádně jigový nebo reelový set a snaží se to dohánět rádoby jazzovými sóly uprostřed setu, výsledkem je zase jenom bída. Nehledě na to, že i tyhle kapely se několikrát uchýlily k vykrádání...
Na druhou stranu je třeba dodat taky něco optimistického - našly se výjimky. Nebylo jich sice moc, ale i tak to postačí ke spokojenosti jednoho náročného a neuvěřitelně rozmazleného posluchače. Co se týče škatulky ITM, stálo za to si poslechnout Goblin. U fúzí mě příjemně překvapili M3 (a to nejsem přímo fanouškem bretaňské hudby).
Je jenom škoda, že kapely tohoto typu jsou u nás skoro až v pozici undergroundu. Všímal jsem si toho při poslechu tuzemských pořadů na internetovém rádiu, v TV a všiml jsem si toho i na Keltování. Můžu jenom doufat, že se situace za nějaký čas změní k lepšímu. Do té doby nezbývá nic jiného než čekat. Nebo spíš poslouchat a hledat neprovařené kousky, znova poslouchat, učit se, pilovat, aranžovat...