sobota 10. května 2008

Malá tečka za Beltinem

Nevím, jestli pravidlo "to nejlepší nakonec" platí i pro závěrečné vystoupení dua Eoghan O'Reilly a Ondřej V. (čili moje maličkost), ale jedno lze říct určitě: Prostě jsme se snažili:-) Jednalo se čistě o improvizované vystoupení, repertoár jsme seskládali asi 5 minut před začátkem hraní. Eoghan je na tento styl vystupování přece jenom zvyklejší, což se dá usoudit podle hesla "Zkoušejí jen amatéři", které s oblibou razí jeho kapela Bottlewash band. Se mnou to bylo trochu horší, v hlavě mi ještě trochu kutali permoníci původně ukrytí v kelímcích s kvasarem (osobám neznalým specialit jistého jihomoravského pivovaru doporučuji tento pivní skvost ochutnat, je však třeba mít na paměti, že méně je někdy i více), navíc prsty na levé ruce potřebovaly trochu rozhýbat v ranním chladu. I na to došlo, sice až v prvním hraném reelu Nine Points of Roguery, ale snad nikdo nic nepoznal. Další tunes se zahrály bez větších obtíží. Chvílemi jsem měl pocit, že kromě nás dvou tam máme někde i perkusáka, byla to ovšem moje podupávající levá noha, jejíž dupot se přenesl i do mikrofonu. Tehdy jsem pochopil, proč se někteří irští muzikanti při vstupu na pódium zouvají.
Z vystoupení našeho "Adrenalin dua" (jak jsem naše malé uskupení nazval) jsem měl dobrý pocit. Možná jsme mohli už ráno naplánovat, do jakých setů poskládáme naše oblíbené jigy a reely, abychom je pak předvedli i na pódiu. Hráli jsme totiž tak trochu netypicky po jednom "tjúnu" a nenavazovali jsme další. Ale snad bude někdy příležitost to napravit...
Díky Káti, která naše hraní pečlivě zdokumentovala, existuje i pár krátkých videí. Jedno z nich jsem hodil i na YouTube. Myslím, že Cup of Tea byl po ránu docela vhodný tune. Tož indžoj;-)