Kromě mnoha jiných vinylů se mi podařilo vylovit i Apocalypse od Mahavishnu Orchestra. Osobně mám od Mahavishnu radši spíš předchozí alba, nahrané starou sestavou (McLaughlin-Goodman-Cobham-Hammer-Laird). Mou největší srdcovkou je asi o něco mladší projekt - Shakti, kde kytarista John "Mahavishnu" McLaughlin začal spolupracovat s indickými muzikanty.
Ale zpět k albu Apocalypse. Jak jsem si všiml ze zadní strany obalu, album vyšlo i u nás, bylo tedy opatřené českou verzí bookletu. Autorem textu k této verzi není nikdo jiný než Petr Dorůžka, přední hudební publicista, jehož vědomosti v oblasti rockové muziky a hlavně world music jsou více než obdivuhodné (dokonce i Jiří Černý na svých přednáškách občas uvádí u některých hudebníků, že je u nás zná snad jen Petr Dorůžka:-)).
V textu, který popisuje dosavadní kariéru Johna McLaughlina, mě zaujal hlavně úryvek z rozhovoru s touto kytarovou legendou. Tady je:
"Znamená to především práci - studovat všechny možné hudební kultury. Na zemi je tolik hudby, a lidé o ní ani nevědí. A s tím bych chtěl v blízké budoucnosti něco udělat. Vybrat kousek z té palety a ukázat ho lidem. Všichni by měli znát hudbu cizích kultur stejně dobře jako velké umělce své vlasti, měli by poslouchat bulharský folklór i rockovou skupinu z Chicaga. Pro muzikanta je obojí důležité. Mladý hudebník by měl být otevřený všem podnětům, které přicházejí od těch vyspělejších."K tomu není moc co dodat. Jeho slova by se měla zarámovat, vystavit apod. A měla by být na očích i rýpalům a hnidopichům, kteří nemají nic lepšího na práci, než se mnohých muzikantů rádoby zasvěceně vyptávat, proč zrovna oni hrají hudbu stylu X, z kraje Y a nehrají třeba hudbu z kraje Z (dosadí si každý sám, dle svých zkušenosti).
Rozhovor proběhl někdy v 70. letech. Od té doby se jeho diskografie výrazně rozrostla a z množství hudebních stylů, se kterými si potykal (flamenco, indická hudba...), je nadmíru jasné, že to, co tehdy prohlásil, myslel vážně. A poctivě se tím řídí i nadále...
