Nemožné se stalo skutečností - přežil jsem i druhý semestr. Asi jsem měl opravdu štěstí. Sice ne vždy a ne všude, ale v důležitých momentech mi prostě přálo. Doufám (a klepu na dřevo), že tomu bude i nadále, protože ho zatraceně potřebuju. Jsem totiž docela flákač, tak se na něj musím spoléhat.
Na tomto období je nejkrásnější dostatek volného času. A jak jinak si ten čas zpříjemnit, než muzikou. Obětoval jsem pár šustivých bankovek a koupil si kompilaci Farewell to Ireland. Jedná se vysloveně o sběratelskou záležitost (s levnými kompilacemi typu "The Best Of..." s keltskými kříži na obalu nesrovnatelnou) - staré nahrávky irských emigrantů žijících v USA ze 20. a 30. let. Michael Coleman, Paddy Killoran a další... ta jména vzbuzují i mezi dnešními houslisty respekt a úctu. Je zajímavé poslouchat, jak se v té době hrály jigy, reely, hornpipy, mazurky apod., které se dají zaslechnout i na dnešních sessionech. Některé tunes jsou prostě nesmrtelné. A zaujmou natolik, že nezbývá opravdu nic jiného, než se je naučit. Asi se hnedtak od houslí a sluchátek neodlepím... Didlidááá;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat