Jak už napovídá jeho exotické jméno, jeho rodný kraj musíme hledat více na jihu. Přesněji na severozápadě pyrenejského poloostrova, v Asturii. Tamější muzikanti mají s těmi irskými leccos společného - respekt k tradicím i velmi energický styl hraní. A samozřejmě hrdost ke své zemi a k jazyku (asturština) - jsou to zkrátka Asturijci a nechtějte vědět, kam dostanete nakopáno, když si troufnete je nazvat "Španělé", ke kterým mají asi podobný vztah jako Irové k Britům nebo Bretonci k Francouzům.
Rubéna jsem znal nejdříve spíš jako houslistu - jeho housle ve skladbě Eita od kapely Corquiéu sršely energií. Pak přišla po letech moje první návštěva Belfastu (červenec 2007). Tam se Rubén objevoval na místních sessionech hlavně s kytarou, se kterou vnesl do irských reelů a jigů tu pravou asturijskou dravost (pozn.: v asturijské muzice lze najít podobnosti k irským rytmům, např. irský reel - saltón nebo jig - muňeira, frázování a doprovod je ovšem odlišný, často mnohem pestřejší a složitější). Jako spousta Asturijců před ním, i on podlehl kouzlu irského bouzouki a naučil se na něj hrát. S tímto nástrojem se objevuje po boku předních belfastských muzikantů (často vystupuje společně s kapelou At First Light nebo s belfastským dudákem Barry Kerrem). Ani na svou rodnou Asturii ovšem nezanevřel - na bouzouki hraje v mladé asturijské kapele DRD.
Sečteno a podtrženo - výborný muzikant-multiinstrumentalista, jaký se hned tak nevidí. Nedávno se objevily na stránkách severoirské BBC jeho dvě sólové skladby. Stojí za poslech:
Snug in a Blanket, O'Farrell's Welcome to Limerick (slip jigs)
Asturian March and Salton
Doporučené odkazy: Rubén Bada na MySpace
Žádné komentáře:
Okomentovat