Samozřejmě jsem si nebyl jistý, jestli patřím mezi osoby, které, kromě toho, že se něčemu naučí, dokážou to "něco" i předat dál. Ale považoval jsem to za příležitost zkusit něco nového.
Nebudu napínat, lekce dopadla myslím dobře. Jestli můj styl výuky přinese nějaké ovoce, to se samozřejmě pozná až za delší čas. Moje vnitřní přesvědčení mi však říká, že je to na dobré cestě...
Ale o tom jsem vlastně přímo psát nechtěl. Poslední dobou nacházím na internetových fórech víc příspěvků, ve kterých se objevují dotazy na irské melodie, písně apod. A jejími autory jsou často houslisté. Jsem rád, že je o tento druh hudby zájem, takže na dotazy odpovídám ochotně. Odpovědi jsou samozřejmě vždy ve stejném stylu, takže abych se nemusel tolikrát opakovat, rozhodl jsem se napsat pár rad ohledně irských houslí přímo sem na můj blog. A případným dalším zájemcům poslat link, který je přesměruje sem.
Jak tedy nejlépe na irské housle?
Jak tedy nejlépe na irské housle?
1.) Bez not aneb poslech nad zlato
Už můj první učitel irské hudby zdůrazňoval, že nejdůležitější je poslouchat, poslouchat, poslouchat... čili hrát bez čtení z not. Od doby mých prvních lekcí jsem proto noty zavrhl a dnes vím, proč jsem udělal dobře. Tím nechci říct, že jsou noty jako takové dílem samotného pána pekelného - v některých situacích dokáží vyřešit spoustu problémů. Zahrát jig nebo reel z not je ovšem pro začátečníka nemožné a způsobí to spíš komplikace než užitek.
Poslech je zkrátka nad zlato - líp se učí to, co mě baví poslouchat, není to myslím žádná převratná novinka. V dnešní době je mnohem snadnější dostat se k irské muzice než dříve. Ceny alb předních irských interpretů už za ty roky šly dolů, mnozí z nich vydávají pod vlastní značkou a nejsou tedy nevolníky velkých nahrávacích společností. Peníze za album, které se dá snadno objednat přes internet, jdou proto přímo jim (až na to DPH pochopitelně)... A stojí za to podporovat umělce:-). Takže jde už jenom o to si svého oblíbeného interpreta najít.
Dalším zdrojem spousty kvalitní irské muziky je bezesporu Youtube a další služby umožňující přehrávání videa. Nehledě na možnost sledovat online vysílání irských televizí, např. TG4, RTÉ...
2.) Pomalu a s metronomem
Najdeme-li si svůj oblíbený jig nebo reel, který se chceme naučit, narazíme většinou na stejný problém - skladba je zahrána v rychlém tempu. Je třeba si ji zpomalit, abychom ji dokázali vstřebat se všemi detaily. Z programů, které jsou schopny zpomalovat rychlost přehrávání, aniž by došlo ke zkreslení zvuku, se dá použít klasický Windows Media Player. V případě jiných programů (Winamp apod.) se dá k těmto sehnat plugin typu Chronotron, ten je ovšem placený.Jakmile se melodii naučíme nazpaměť, není třeba spěchat a začít ji hned hrát v běžném (svižném) tempu. Hraní s metronomem je v začátcích nutnost, nebo spíš nutné zlo:-). Ani v pozdějších obdobích hudebního rozvíjení se a zdokonalování není na škodu.
Mimochodem je třeba také nabourat u nás poměrně rozšířený mýtus (který houslisté některých kapel úspěšně rozšiřují) - podstata irských houslí NENÍ v rychlosti hraní! Jigy a reely se dají zahrát jak rychle, tak i v poměrně pomalém tempu. Pokud jim dáte to, co jim patří (důrazy na správnou dobu, ornamentaci), může mít také pomalu zahraná melodie pěknou jiskru.
3.) Zajít na session
Pokud se v blízkosti vašeho bydliště konají sessions tradiční irské hudby (ve větších městech je samozřejmě i větší šance, že tam nějakou skupinku irofilních muzikantů najdete), je dobré tam pravidelně chodit a vstřebávat jejich atmosféru. Pokud se mezi hrajícími najde i houslista, z jehož hry cítíte, že má s irskou hudbou nějaké zkušenosti, neváhejte s ním prohodit pár slov o tom, co vás u irských houslí zajímá.4.) Pár lekcí prospěje
Z poslechu irských houslistů se dá pochytit mnoho, ale pochopitelně ne vše. Pro naučení "pokročilejší" ornamentace (roll, triplet) je z mého pohledu lepší vyhledat si lektora, než se učit tyto ozdoby sám a chybně. Případné chyby se přece jenom odnaučují lépe, když se podchytí v začátku...Pokud máte za sebou klasickou výuku houslí (stručně řečeno - mučili vás v lidušce:-)), nemusíte nutně potřebovat nějakého ostříleného pedagoga. Bohatě stačí někdo, kdo se irským houslím několik let intenzivně věnuje (tedy nehraje je jenom jako "bokovku"), byl v Irsku (hrál na tamějších sessionech), sám absolvoval nějakou lekci apod. V Praze probíhají lekce irských houslí v rámci Bernard's Irish Music School a letní školy Bernard's Summer School.
5.) Zajímat se, číst...
Tak jako každá lidová hudba, i ta irská má své houslové legendy. Hrát "Irsko" a neznát jména jako Michael Coleman, Andy McGann, popř. současné mistry - Tommy Peoples, Kevin Burke, by bylo nanejvýš ostudné. Stejně tak je dobré vědět, že existují nějaké regionální styly.Důležitým zdrojem informací mohou být pořady vysílané na irských televizích RTÉ, TG4 - Siar an Bóthar (na RTÉ vysílané v anglické verzi Come West Along the Road), Geantraí, Caúintí Ceoil, Ceird an cheoil...
6.) Uvolnit se
Zezačátku to jde velmi těžce, když se musíte soustředit všechno to smykování, ornamentaci, melodii apod. Až si to vše osvojíte, je načase si tu hudbu začít užívat. Nejvíc to jde na sessionech, kdy si sednete ke stolu, zahrajete, popijete:-). A jde to občas i na pódiu...K celkovému uvolnění přispívá bezpochyby i podupávání do rytmu. To je jedna z věcí, která je pro irskou hudbu typická. Na ZUŠce by vás za neměli rádi, dříve by vás za to i seřvali (a v ještě dřívějších dobách byste dostali výprask smyčcem...). Takže si to užívejte:-).
7.) Co dál?
Poněvadž nemám rád sudá čísla, musím přidat ještě tento bod. Pokud se dostanete do fáze, kdy máte pocit, že už toho umíte dost, nezbývá než zaletět si do Irska. A zjistíte, kolik toho ještě neumíte:-). Můžete tam létat každým rokem a vždycky zaslechnete něco nového... Pořád je prostě co objevovat.Tož tak. Všem, kteří mají v úmyslu proniknout do světa irských houslí, přeju hodně štěstí.
