Bude to pomalu pár měsíců, co jsem navštívil Belfast. Přiletěl jsem odtamtud s pocitem úžasně prožitého týdne. Muzikou jsem tam žil skoro non-stop, byla živá a všudypřítomná, bylo jí tolik, až měl člověk pocit, jako by se do ní nořil se šnorchlem (nebo spíš se slámkou s guinnessem na jejím druhém konci:-)). Nechci moc popisovat, jak jsem se cítil po svém návratu do našeho prostředí... Nebylo by to moc hezké čtení. Uvědomil jsem si taky, že se snaha dělat pořádné sessiony mnohokrát rovná boji s větrnými mlýny... tu se najde naprosto arogantní obsluha, někde zase nedostatek melodických nástrojů, jinde to pro změnu rozbalí "indexovkáři" hrající už 5 let to samé (leze to hodně na nervy), hladina hluku taky sem tam dělá svoje... Aby to nevyznělo úplně negativně, párkrát se našly i výjimky a jsem za ně rád.
No, dost bylo lamentování, naštěstí se na Youtube objevila videa, které mě alespoň na chvíli vrátí mezi muzikanty do belfastského Madden's baru. Myslím, že po přehrání těchto kousků asi každý pochopí, co jsem měl v předchozích odstavcích na mysli:-).
Všechna videa lze najít na kanálu uživatele maddens100. A je velmi pravděpodobné, že další kousky co nevidět přibudou. Didlideee!
Zdary :-)
OdpovědětVymazatA co tedy budeš dělat? Práskneš do bot a odjedeš tam, kde jsi šťastnej?
Kari
Čau!
OdpovědětVymazatPráskat do bot nebudu, akorát na to půjdu jinou cestou... takovou ještě více undergroundovou než doposud;-). třeba to přinese ovoce. Ale to se dozvím až příští rok...